Po výrobě několika pasivních radiačních štítů a jednoho aktivního s ventilací jsem se rozhodl, že si vyrobím štít ještě mnohem dokonalejší a účinnější. Inspiroval jsem se radiačním štítem dodávaným k meteostanici Davis Vantage Pro 2 (viz. přiložené schéma), to znamená že jsem oproti mému štítu č.1 úplně obrátil směr nasávání vzduchu, nyní se vzduch nasává spodem a vyfukuje horem.
K výrobě jsem použil silnostěnnou plastovou odpadní trubku o průměru 125 x 3,2 mm a 9 plastových misek pod květináče o průměru 20 cm. Misky jsem k sobě spojil pomocí 4 závitových tyčí, vzdálenosti mezi nimi jsem vymezil PVC hadičkou. Spodních 7 misek jsem vyřízl podle průměru odpadní trubky, na 7 misku od spodu jsem připevnil 1 mm PVC desku, tato deska musí mít větší průměr než misky, a má za úkol odvádět teplý vyfukovaný vzduch mimo štít, aby nemohlo dojít k jeho opětovnému nasávání a ovlivňování teploty.
Do 8 misky jsem vyřízl menší díru cca 6 cm a poslední horní miska je vcelku (držel jsem se co nejvíce přiloženého schématu štítu Davis), tuto poslední misku jsem zespoda vyztužil hliníkovým plechem 1 mm, který jsem vystřihl podle vnitřního průměru misky, a přidělal k ní šrouby na zavěšení. Spodní část kolem trubky jsem zakrytoval PVC deskou 1 mm. Trubku jsem nechal dole zcela otevřenou, abych dosáhl maximální rychlosti proudění vzduchu kolem čidla, které je přišroubované uvnitř trubky. Aby nedocházelo k nasávání nečistot, tak jsem ústí trubky překryl sítí proti hmyzu. Poté jsem to celé přestříkal bílým sprejem. Pro zajištění maximální rychlosti proudění vzduchu jsem použil opět ventilátor do PC, ale tentokrát s průměrem 120 mm s průtokem vzduchu 137 m3/hod, je tedy mnohem výkonnější než u mého štítu č.1. Když jsem to počítal, tak se vzduch kolem čidla během 1 sekundy i při započítání ztrát několikrát vymění, tzn. že se vzduch od vnitřní trubky ani nestihne ohřát. Aby šel motor zasunout do trubky (na tu rozšířenou stranu, původně určenou pro spojení dvou trubek), bylo třeba z jedné strany seříznout přírubu motoru. Spotřeba tohoto motoru je kolem 4 W, takže nikoho také finačně nezrujnuje. Motor napájím síťovým adaptérem přes spínací hodiny, takže běží pouze přes den s vyjímkou zimních měsíců, kdy běžel non-stop, abych ochránil před mrazem ložiska motoru. Celkové rozměry tohoto radiačního štítu jsou 200 x 280 mm.

Tolik k samotné výrobě a nyní k vlasnostem. Jako referenční vzorek k porovnávání jsem použil svůj první aktivní radiační štít, který stále provozuji s čidlem meteostanice KW9110. Bohužel jsem neměl možnost štít vyzkoušet při loňských tropických teplotách, neboť jsem ho vyrobil až v září, ale už při letošních dubnových teplotách byl rozdíl oproti štítu č.1 na přímém slunci i více než 3 stupně, což je podle mně dost velký rozdíl. Už se těším na letní tropické teploty, tam bude podle mně rozdíl ještě o něco větší.
Takže já jsem s tímto ventilovaným radiačním štítem maximálně spokojený, a letošní zimu přestál také naprosto bez úhony. Jen pro informaci, výroba tohoto štítu mě vyšla na cca 500,- Kč (Odpadní trubka 80,-; 9 ks misek po 14,-; závitová tyč 20,-; ventilátor 139,-; spojovací materiál cca 40,-; barva ve spreji 95,-; PVC desku 1 mm a PVC hadičku jsem měl), radiační štít k meteostanici Davis Vantage Pro 2 stojí kolem 3800,-.

Snad jsem těmito svými zkušenostmi s výrobou radiačních štítů někomu pomohl. Pokud nemáte možnost umístit čidlo teploty do stínu stejně jako já, tak vám výrobu ventilovaného radiačního štítu určitě doporučuji, není to nic složitého a výsledky určitě stojí za to.

Nedávno, když se venkovní teplota ve stínu blížila ke 32°C, jsem porovnával teplotu zaznamenanou meteostanicí WS 2350 (čidlo je umístěné v radiačním štítu č.2 na přímém slunci), s teploměrem umístěným ve stínu, a rozdíl teplot byl +0,5°C v neprospěch štítu. To je podle mně výborná hodnota, vzhledem k ceně, za jakou jsem tento radiační štít postavil.

Vylepšení:
Po ročních zkušenostech s fungováním radiačního štítu č.2 jsem ho dále vylepšil tím, že jsem zvětšil přepouštěcí otvor v 8-mé (tj. předposlední misce) ze 6 cm, na stejnou velikost jako u všech ostatních misek, a zvětšil jsem mezery, mezi horními dvěma miskami, aby mohl být vzduch nasávaný ventilárorem rychleji vytlačen mimo štít. Samozřejmě, že zvětšení mezer mezi posledními dvěma miskami je třeba udělat s rozumem, aby se zase při bočním dešti nedostala voda na ventilátor. Těmito úpravami došlo k podstatnému zlepšení ventilace, a menšímu namáhání ložiska ventilátoru, a věřím, že se tyto úpravy nejvíce projeví hlavně v dalším zpřesnění naměřených hodnot v létě na přímém slunci.
Dále jsem vyměnil PC ventilátor za ještě výkonnější, nyní s průtokem vzduchu 183 m3/hod. s příkonem 5,4W s valivým ložiskem. Pro napájení ventilátoru nově používám síťový adaptér s napěťovou regulací od 3V do 12V, tímto lze nyní regulovat výkon ventilátoru podle okamžité potřeby. Ventilátor bez problému funguje už při napětí 4,5V, při tomto napětí má spotřebu kolem 0,7W. Napětí 4,5V je proto ideální hlavně v noci, a nyní v zimním období. V létě na přímém slunci se zase využije napětí 9 a 12V.

Umístění radiačního štítu	Radiační štít
Misky na nádobě	Provedení ventilátoru
Schéma štítu Davis