|
Slovníček několika základních pojmů v meteorologii
Letní
den
|
Letní den je v meteorologické terminologii den,
kdy maximální teplota dosáhne nebo překročí 25°C. Nejvíce
takových dnů je v tropických oblastech. V české republice
se letní dny vyskytují nejčastěji v červenci a srpnu, v nížinách
se pak mohou objevit i v květnu a září (výjimečně i v
dubnu a říjnu). Nejvíce se jich vyskytuje na jižní Moravě.
V polohách nad 1000 m se téměř nevyskytují. |
Tropický den
|
Tropický (letní) den je meteorologické označení
dne, kdy maximální teplota přesáhne 30°C. Pro různé
oblasti na zemi se jejich počty liší, největší počet
tropických dní je v oblasti obratníků. V české republice
se jich nejvíce, až 13 vyskytuje na jižní Moravě.
V polohách nad 1000 m se takové dny prakticky nevyskytují. |
Tropická noc
|
Tropická noc je noc, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C. V České republice se takové
noci vyskytují nepravidelně a téměř výhradně jen v červenci a srpnu, ojediněle v červnu.
Tropické noci jsou zaznamenávány jen v nížinách. Jejich počet se v Česku pohybuje mezi
0,1 až 0,5 ročně, nejvíce, až 1,5 ročně, se jich vlivem městského tepelného ostrova
vyskytuje v samém centru Prahy. V posledních letech jejich počet znatelně roste.
|
Mrazový
den
|
Mrazový den je meteorologické pojmenování
pro den, kdy minimální teplota klesne pod bod mrazu a tedy se
dostane pod teplotu 0°C. Počet mrazových dní je zaznamenán
v "Ročenkách povětrnostních pozorování meteorologických
stanic republiky Československé. |
Ledový den
|
Ledový den je meteorologické označení
dne, kdy maximální teplota nevystoupí nad bod mrazu, a v celém
průměru dne se drží pod 0°C. Nejvyšší počty ledových
dnů jsou zaznamenávány v oblastech pólů ve větších vzdálenostech
od mořské hladiny. V České republice se s ledovými dny setkáváme
nejčastěji od listopadu do března. Nejvíce se jich vyskytuje
v lednu. Průměrný roční počet ledových dnů se v České
republice pohybuje od 30 v nížinách až po 80 v horách. Nejméně,
kolem 10 ročně se jich vyskytuje v centru Prahy, nejvíce, až
113 v nejvyšších polohách Krkonoš, Jeseníku a Beskyd. |
Arktický den
|
Za arktický den je v meteorologické terminologii považován den, kdy maximální denní teplota nepřesáhne -10 °C. V České republice se jejich roční počet pohybuje od 0,3 v centru Prahy až po 7,8 na horách severovýchodní Moravy a Slezska. Arktické dny se nejčastěji vyskytují v lednu a únoru, vzácněji v prosinci. Na horách se mohou objevit i v listopadu a březnu. |
Klimatologický termín
|
Aby data z jednotlivých klimatologických stanic
byla mezi sebou srovnatelná, tak se pořizují ve stejnou denní
dobu v tzv. klimatologických termínech 07, 14, 21 hod. místního
středního slunečního času. |
Synoptická stanice
|
Synoptické stanice jsou obsluhovány zaměstnanci
Českého hydrometeorologického ústavu. Pozorovací program těchto
stanic je nejrozsáhlejší a měření meteorologických veličin
se provádí nepřetržitě v hodinových intervalech. Na těchto
stanicích se měří a pozoruje prakticky vše, co s průběhem
počasí a ději v atmosféře souvisí. Každou hodinu se pomocí
PC odesílají data obsahující teplotu vzduchu, vlhkost
vzduchu, teplotu rosného bodu, tlak vzduchu, směr a rychlost větru,
teploty půdy, stav počasí, průběh počasí, množství oblačnosti,
druhy vyskytujících se oblaků, výška základny oblaků, množství
a druh srážek a výskyt všech met. jevů přímo do
meteorologického centra v Praze Komořanech. |
Klimatologická
stanice
|
Klimatologické stanice jsou obsluhovány dobrovolnými spolupracovníky ČHMÚ. Pozorovatel stanice průběžně sleduje a zaznamenává meteorologické jevy, jejich druh, intenzitu a časový výskyt. Měření a pozorování všech základních met. prvků se provádí třikrát denně v klimatologických termínech 07, 14, 21 hod. SEČ (Středoevropský čas). Kromě toho stanice měří množství spadlých srážek, výšku sněhové pokrývky a její vodní hodnotu. Tyto stanice ještě dělíme na stanice manuální a stanice automatické. Na manuálních stanicích se veškeré měření provádí ručně pozorovatelem, který změřené hodnoty následně vkládá do PC.
Na stanicích automatických jsou veškeré měřitelné hodnoty
pomocí elektronických čidel změřeny a uloženy v PC
automaticky, pozorovatel do PC vkládá pouze neměřitelné
hodnoty z vizuálního pozorování atmosférických jevů. |
Srážkoměrná
stanice
|
Srážkoměrné stanice jsou také obsluhovány dobrovolnými spolupracovníky ČHMÚ. Pozorovatel stanice průběžně sleduje a zaznamenává met. jevy, jejich druh a intenzitu a časový výskyt a samozřejmě množství spadlých srážek, výšky sněhové pokrývky a její vodní hodnoty v klimatologickém termínu 07 hod. SEČ. |
|