Letní den
Letní den je v meteorologické terminologii den, kdy maximální teplota dosáhne nebo překročí 25°C. Nejvíce takových dnů je v tropických oblastech. V České republice se letní dny vyskytují nejčastěji v červenci a srpnu, v nížinách se pak mohou objevit i v květnu a září (výjimečně i v dubnu a říjnu). Nejvíce se jich vyskytuje na jižní Moravě. V polohách nad 1000 m se téměř nevyskytují.

Tropický den
Tropický (letní) den je meteorologické označení dne, kdy maximální teplota přesáhne 30°C. Pro různé oblasti na zemi se jejich počty liší, největší počet tropických dní je v oblasti obratníků. V České republice se jich nejvíce, až 13 vyskytuje na jižní Moravě. V polohách nad 1000 m se takové dny prakticky nevyskytují.

Tropická noc
Tropická noc je noc, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C. V České republice se takové noci vyskytují nepravidelně a téměř výhradně jen v červenci a srpnu, ojediněle v červnu. Tropické noci jsou zaznamenávány jen v nížinách. Jejich počet se v Česku pohybuje mezi 0,1 až 0,5 ročně, nejvíce, až 1,5 ročně, se jich vlivem městského tepelného ostrova vyskytuje v samém centru Prahy. V posledních letech jejich počet znatelně roste.

Mrazový den
Mrazový den je meteorologické pojmenování pro den, kdy minimální teplota klesne pod bod mrazu a tedy se dostane pod teplotu 0°C. Počet mrazových dní je zaznamenán v "Ročenkách povětrnostních pozorování meteorologických stanic republiky Československé.

Ledový den
Ledový den je meteorologické označení dne, kdy maximální teplota nevystoupí nad bod mrazu, a v celém průměru dne se drží pod 0°C. Nejvyšší počty ledových dnů jsou zaznamenávány v oblastech pólů ve větších vzdálenostech od mořské hladiny. V České republice se s ledovými dny setkáváme nejčastěji od listopadu do března. Nejvíce se jich vyskytuje v lednu. Průměrný roční počet ledových dnů se v České republice pohybuje od 30 v nížinách až po 80 v horách. Nejméně, kolem 10 ročně se jich vyskytuje v centru Prahy, nejvíce, až 113 v nejvyšších polohách Krkonoš, Jeseníku a Beskyd.

Arktický den
Za arktický den je v meteorologické terminologii považován den, kdy maximální denní teplota nepřesáhne -10 °C. V České republice se jejich roční počet pohybuje od 0,3 v centru Prahy až po 7,8 na horách severovýchodní Moravy a Slezska. Arktické dny se nejčastěji vyskytují v lednu a únoru, vzácněji v prosinci. Na horách se mohou objevit i v listopadu a březnu.

Klimatologický termín
Aby data z jednotlivých klimatologických stanic byla mezi sebou srovnatelná, tak se pořizují ve stejnou denní dobu v tzv. klimatologických termínech 07, 14, 21 hod. místního středního slunečního času.

Klimatologická stanice
Klimatologické stanice jsou obsluhovány dobrovolnými spolupracovníky ČHMÚ. Pozorovatel stanice průběžně sleduje a zaznamenává meteorologické jevy, jejich druh, intenzitu a časový výskyt. Měření a pozorování všech základních met. prvků se provádí třikrát denně v klimatologických termínech 07, 14, 21 hod. SEČ (Středoevropský čas). Kromě toho stanice měří množství spadlých srážek, výšku sněhové pokrývky a její vodní hodnotu. Tyto stanice ještě dělíme na stanice manuální a stanice automatické. Na manuálních stanicích se veškeré měření provádí ručně pozorovatelem, který změřené hodnoty následně vkládá do PC. Na stanicích automatických jsou veškeré měřitelné hodnoty pomocí elektronických čidel změřeny a uloženy v PC automaticky, pozorovatel do PC vkládá pouze neměřitelné hodnoty z vizuálního pozorování atmosférických jevů.

Synoptická stanice
Synoptické stanice jsou obsluhovány zaměstnanci Českého hydrometeorologického ústavu. Pozorovací program těchto stanic je nejrozsáhlejší a měření meteorologických veličin se provádí nepřetržitě v hodinových intervalech. Na těchto stanicích se měří a pozoruje prakticky vše, co s průběhem počasí a ději v atmosféře souvisí. Každou hodinu se pomocí PC odesílají data obsahující teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, teplotu rosného bodu, tlak vzduchu, směr a rychlost větru, teploty půdy, stav počasí, průběh počasí, množství oblačnosti, druhy vyskytujících se oblaků, výška základny oblaků, množství a druh srážek a výskyt všech met. jevů přímo do meteorologického centra v Praze Komořanech.

Srážkoměrná stanice
Srážkoměrné stanice jsou také obsluhovány dobrovolnými spolupracovníky ČHMÚ. Pozorovatel stanice průběžně sleduje a zaznamenává met. jevy, jejich druh a intenzitu a časový výskyt a samozřejmě množství spadlých srážek, výšky sněhové pokrývky a její vodní hodnoty v klimatologickém termínu 07 hod. SEČ.